HISTORIE


Historie

Švýcárna vznikla jako salaš v polovině 19. století přestavbou myslivny nedaleko původní hájenky jižně od zámeckého parku. Myslivna, postavená brzy po roce 1839, neměla však sloužit pro správu lesů, ale pro občasný pobyt panstva v přírodním prostředí.

Švýcárna se stala jedním z romantických prvků doplňujících auerspergské sídlo ve Slatiňanech za Vincence Karla Auersperga, inspirovaného jeho cestou do Anglie v roce 1837. Švýcárna dostala podobu a úlohu salaše přístavbou dvou přízemních křídel k patrové myslivně. Po první světové válce Švýcárna sloužila k ubytování auerspergských zaměstnanců či později zaměstnanců státního hřebčína. Posledním obyvatelem Švýcárny byl do roku 1976 František Zeman. Pro majetkové nejasnosti postrádala stavba údržbu a Švýcárna se měnila v ruinu.
 

Chov koní na Pardubicku

Chov koní má na  Pardubicku mnohasetletou tradici. K významným chovatelům koní v 1. polovině 16. století patřil v Kladrubech n. L. šlechtický rod Pernštejnů. V roce 1560 Pernštejnové odprodali pardubické panství s kladrubskou oborou císaři Ferdinandovi I. a její získání významně podpořili čeští stavové, kteří je darovali Maxmiliánu II.

V roce 1579 povýšil císař Rudolf II. hřebčín v Kladrubech n. L. na hřebčín dvorní. Od té doby až do roku 1918 dodával hřebčín koně císařsko-královskému dvoru do Prahy nebo do Vídně.

Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách, od konce 18. století v barvě bílé a černé. Bělouši byli využíváni  pro ceremoniální účely dvora, vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům

O rozvoj chovu starokladrubských koní se významně zasloužil otec Marie Terezie císař Karel VI., který kromě toho nechal postavit i reprezentativní budovu Španělské dvorní jezdecké školy ve Vídni.

Ač je hřebčín v Kladrubech n. L. více než čtyři sta let starý, písemné doklady o původech koní sahají pouze do poloviny 18. století, neboť v roce 1757 postihl hřebčín požár, při němž byly budovy včetně dokumentů zničeny.

Slatiňany

Druhou významnou součástí Národního hřebčína jsou Slatiňany. Historie tohoto místa je spojena s chovem dostihových a sportovních koní rodiny Auerspergů a Trauttmansdorffů. Hlavní budovy hřebčína pocházejí z konce 19. století a většině široké veřejnosti jsou velmi dobře známé ze seriálu o koních Dobrá Voda.

V roce 1945 byli do Slatiňan přestěhováni z Průhonic u Prahy starokladrubští vraníci. Po 1. světové válce a vzniku Československa došlo totiž téměř k vyhlazení těchto koní a jen díky nesmírné obětavosti a odborné argumentaci prof. Františka Bílka došlo k jejich záchraně a úspěšné regeneraci. Prof. Bílek navrhl rovněž využití slatiňanského zámku pro vznik hipologického muzea a sám se na jeho instalaci a výběru sbírek podílel.

O vědecký rozvoj Výzkumné stanice pro chov koní ve Slatiňanech se potom zasloužili hipologové Dr. Lev Richter a především Doc. Ing. Jaromír Dušek, DrSc. Ke konci 80. let zde byla vybudována testační stanice teplokrevných a chladnokrevných hřebců a krytá jízdárna.

V současné době je ve Slatiňanech chováno kolem 300 starokladrubských vraníků. Ve Slatiňanech v hlavních stájích vedle zámeckého parku jsou ustájeni plemenní hřebci a klisny s hříbaty, březí či jalové.

V objektu tzv. testační odchovny se připravují mladí koně – klisny a hřebci na zkoušky výkonnosti. Hříbata od odstavu do věku tří let jsou odchovávána v oboře ve Slavicích.

Významnou součástí hřebčína je výcviková stáj v Heřmanově Městci, doplněná tzv. Bažantnicí, v podobě anglického parku, kde jsou několikrát do roka pořádány závody – ve všestrannosti a soutěže spřežení.

Pro širokou jezdeckou veřejnost nabízí NH exkurze, účast na závodech a mnoha akcích NH, možnost výuky jízdy na koních či v kočáře, jízdy kočárem, ale také například občerstvení či nákup upomínkových předmětů.

KONTAKTY

Telefon: +420 725 174 501, pouze v otevírací době
E-mail: svycarna@nullslatinany.cz
Web: slatinany-svycarna.cz

Provozovatel:
Město Slatiňany, T. G. Masaryka 36, 538 21 Slatiňany,

 

OTEVŘENO:

DUBEN a ŘÍJEN, pouze víkendy
10,00 - 17,00 hodin
Polední přestávka 12,30 - 13,00 hodin

KVĚTEN až ZÁŘÍ
Pondělí ZAVŘENO
Út - Ne 10,00 - 17,00 hodin
Polední přestávka 12,30 - 13,00 hodin